Loupak.cz - Vtipy

O nalezenou pětitisícovku se přihlásila polovina města.

Jedna sedmnáctka otěhotněla a lékař jí odmítl provést interrupci.
„Podívej, zůstaneš tady a až děcko porodíš, podstrčím ho jiné ženě a řeknu jí, že měla dvojčata,” navrhl.
Když ten den přišel, zrovna v nemocnici nebyla žádná jiná rodička. Jediným dalším pacientem byl kněz. Doktor se rozhodl nebojácně dodržet slovo. Zanedlouho se kněz probral z narkózy a doktor mu říká: „Nevím, jakým zázrakem je to možné, ale porodil jste syna. To on byl příčinou vašich bolestí břicha.”
Kněz byl dojat zázračnou událostí a radostně přislíbil syna vychovat. O mnoho let později, když ležel na smrtelném loži, si dal syna zavolat a vysvětlil mu jeho zázračné zrození: „Tak vidíš, synu. Já nejsem tvůj otec, ale tvoje matka. Biskup Michal je tvůj otec!”

MF DNES, 14. 7. 2003: „Výškař Janků nestačil v republikovém mistrovství na BÁBU.”

Jedou atomoví fyzici vlakem, a vtom jeden řekne: „Tři.” a všichni se začnou řehtat.
Pak se uklidní, a jiný řekne: „Pět.” a zase se všichni složí smíchy.
Vzápětí další řekne: „Jedenáct.” a vypadá to, že smíchy prasknou.
Pánovi, co sedí naproti, je to divné, tak se jich ptá: „Prosím vás, čemu se to smějete?”
„No, my známe některé vtipy tak dobře, že jsme si je očíslovali, a už je nevykládáme celé, řekneme jen číslo vtipu a to stačí.”
„Aha, a můžu si to taky zkusit?”
„Jasně...”
Tak se pán nadechne a povídá: „Čtrnáct.”
Nic, ani úsměv.
Tak si řekne, ten asi nebyl dobrý, zkusíme jiný: „Devět.”
Zase nic, koukají se na něj divně.
Tak vsadí na tutovku a povídá: „Tři.”
Kamenné ksichty.
Tak se ptá: „Vždyť jsem na konec říkal i vtip, který se vám předtím líbil, proč jste se nesmáli?”
„No, když vy to neumíte tak podat!”

„Eminem! Britney! Sámer!” bije do očí z posprejované zídky starého domu.
Okolo jde důležitý pán s kufříkem, ostražitě se rozhlédne na všechny strany, pak vytáhne sprej a napíše: „Beethoven!”

Richard Müller při nahrávání svého hitu „Po schodoch” viditelně trpěl halucinacemi, nakonec se však přeci jen dokázal znovu vrátit do reálného světa: „Výtah opet nechodí...”

Chlapíkovi vypoví auto službu zrovna před farou. Šťourá se v motoru, nemůže najít závadu, a tak velmi šťavnatě kleje. Po chvilce se venku objeví farář: „Neklejte tolik, mladý muži, k ničemu to nevede a Pána to uráží. Raději se k našemu Pánu pomodlete Otčenáš, to pomůže spíš.”
Chlápek je už tak bezradný, že poklekne, oddrmolí Otčenáš, pak sedne do auta a zkusí nastartovat. Motor okamžitě naskočí a chlapík odjede.
Farář nevěřícně kouká za autem a kroutí hlavou: „Himl hergot, to se ale dějou věci!”

Mojžíš, Ježíš a starý pán spolu hrají v nebi golf. Mojžíš zahajuje hru. Usadí míček, míří k jamce za jezírkem a odpálí. Míček letí a padá do jezírka. Mojžíš však zvedá hůl, vody se rozestupují a míček se po vodním dně dokutálí na břeh, dva metry od jamky.
Ježíš nechce zůstat pozadu. Připraví míček a střílí stejným směrem. Ale i jeho míček se pomalu snáší na hladinu jezírka. Ježíš zvedá svou hůl a míček se po dopadu na vodní hladinu, navzdory přírodním zákonům, po hladíně dokutálí ke břehu. Zastaví se metr od jamky.
Na řadě je starý pán. Ledabyle ťukne do míčku a ten se odrazí doprostřed jezírka. Tam se zázračně odrazí a letí k nebi. Letadlo nad golfovým hřištěm ho odpinkne na dálnici. Míček se zařadí do levého pruhu a předjede tirák s návěsem. Odbočí zpět k hřišti, proletí branou, po cestičce se dokutálí k jamce a spadne přímo do ní.
Mojžíš se nakloní k Ježíšovi a zašeptá: „Já opravdu nerad hraju golf s tvým taťkou!”

V muzeu: „Tak tady ta velká lebka patřila Napoleonovi.”
„A ta malá?”
„Ta je z doby, kdy mu bylo deset let!”

Do časopisu přišel dopis: „Váš horoskop mi nevyšel. Psali jste, že mě má potkat smrt, ale vůbec nic se mi ne...”